Oproti dobám nedávno minulým, nemusí již rodící maminka prožít porod sama pouze za přítomnosti nemocničního personálu, který nemá vždy 100% času na to, aby se jí plně věnoval. Porodní asistentky i lékaři mají plné ruce práce. Maminka si může vybrat někoho, kdo bude u porodu s ní a bude jí nejen morální oporou. Nejčastěji to bývá tatínek děťátka, ale může to být i babička, sourozenec nebo třeba kamarádka.
V některých porodnicích je třeba, aby doprovod absolvoval předporodní kurz nebo alespoň zaplatil poplatek. To si zjistěte předem, abyste se na to stihli připravit.
Někteří tatínkové i maminky se tomu brání. Tatínek se může obávat, že to bude příliš drastická záležitost a maminka může mít obavy z toho, aby byla pro tatínka po takovémto zážitku stále přitažlivá. Příchod dítěte na svět je velmi emotivní a nádherná záležitost a dle mého názoru by ho měli prožít oba rodiče a společně svoje dlouho očekávané miminko přivítat.
To, že doprovod není jen morální oporou spočívá v tom, že ve chvílích, kdy zůstanete na porodním sále sama, může být prostředníkem mezi Vám a personálem, může Vám pomoci zaujmout pohodlnou polohu nebo Vás může masírovat. Může i místo Vás dohlížet na plnění
porodního plánu.
Pokud se Vám nepodaří nikoho přemluvit, můžete si vzít k porodu
dulu. V některých porodnicích může být dula i jako druhá osoba. Tatínek je pak pouze jako morální opora a dula zařídí to ostatní.
Rozhodně zvažte možnost přítomnosti doprovodu u porodu, protože hlavně jako prvorodička jdete do neznáma a zbytečný strach a obavy by Vám porod jen znepříjemnily.
A také jedna pravda, kterou bych neopomínala je ta, že na zplození potomka se podíleli oba, tak proč by jen jeden měl sám trpět a druhý jen slíznout smetanu. Jen ať si to užijí oba. No ne?
Autor: Katka